Tahle nerudovská otázka jistojistě doběhne každého hrdého majitele stylového Stetsonu, pracovního australáka nebo ošuntělé hučky, bude-li si chtít vychutnat příjemné chvíle teplého restauračního krbu a začne se pídit po místu, kam svého miláčka uložit, aniž by ho musel s každým nově příchozím hostem zvedat z prachu pod věšákem. Nebo se strachovat, že mu ho někdo v zápalu touhy po dobrém jídle a pití rozsedne, protože jediné vhodné místo byla židle u vedlejšího stolu.
Nenarazil jsem snad na jedinou hospodu, restauraci, bar (pokud nešlo o stylové country&western lokály), kde by měli pro tyto potřeby připravené tzv. držáky na klobouky. Přitom jde o velmi jednoduché a finančně nenáročné vybavení. Pojďme se podívat, jak takový držák na klobouky, což je prakticky jen vhodně tvarovaný a dozdobený kovový prut, vlastně vypadá a jak slouží.
Asi nejrozšířenější jsou nástěnné držáky na klobouky. 
Jejich umístění na stěně dovoluje bezpečné odložení širáku, aniž by překážel okolí. Nástěnné držáky klobouk podpírají a klobouk je na držáku položený střechou (dýnkem) směrem nahoru. Anebo existují držáky, na které se klobouk položí střechou dolů a držák podpírá klobouk za krempu (brim). Oba způsoby jsou ke klobouku šetrné a poskytují komfortní uložení.
Variací na nástěnné držáky jsou držáky stolní, které mají podobný tvar a funkci, jen jsou umístěné buď přímo na stolech nebo tzv. 
odkládacích poličkách. U tohoto typu držáku už hrozí nebezpečí shození klobouku, zvláště pokud jsou držáky umístěné přímo na stolech. Majitel má sice svůj skvost neustále u sebe a pod kontrolou, ale držák s kloboukem je v prostoru většího pohybu hostů a hrozí tak již zmiňované shození nebo zdeformování klobouku. Lepší je proto při použití těchto držáků vyčlenit v místnosti odkládací poličku a na ní umístit soustavu držáků. Kloboukům je tak vyčleněno bezpečnější místo a instalace může být i trochu jednodušší než kotvení do zdiva stěny (pokud se nebavíme o stylovém, dřevem obloženém saloonu).
Náhražkou za klasické držáky na klobouky jsou kombinované šatní stojany nebo věšáky, kde je povětšinou sada háčků na zavěšení oděvů a nad ní je vyvýšený háček nebo polička na zavěšení nebo položení klobouku nebo čepice. Tady mnohdy vzniká právě ta situace majitelům klobouků velmi nepříjemná, a sice že prostor mezi oběma úchyty je tak malý, že při manipulaci s oděvy dojde ke strčení do klobouku a jeho pádu na zem. V mnoha případech jsou i horní háčky umístěné tak nešikovně, že na ně díky rozměrům krempy klobouk v podstatě nejde zavěsit. Bohužel tento typ věšáků a držáků v naprosté většině sálů převažuje.
Posledním typem držáků na klobouky jsou tzv. speciální držáky, které mají klobouku sloužit při uložení v netradičních nebo netypických místech. Klasickým případem je držák do automobilu, který zabezpečí, že se klobouk nezdeformuje při uložení v kufru auta nebo nepřekáží posádce v interiéru vozu.